… jak se dostat ze zatlučené rakve a nevyrvat ani jeden hřebík?!

Hořká komedie Tennesseeho Williamse o jedněch bizarních námluvách, třech osamělých postelích v malém bytě, zvířátcích ze skla a touze odejít.

Problém Toma Wingfielda tkví v tom, že se cítí se jako básník, jenomže dny tráví jakožto špatně placený skladník, navíc stále na pokraji vyhazovu, protože v práci hledá hlavně způsob, jak se někde ulít a napsat pár básní. Že by stačilo koupit auto, natankovat a rozletět se svobodně do světa? To by ovšem nesměl být jediným živitelem nezaměstnané matky a sestry. Řešení této situace je pak skoro stejně složité jako dostat se ze zatlučené rakve a nevyrvat ani jeden hřebík. Leda by se podařilo plachou a zakomplexovanou sestru Lauru provdat! Ale za koho, když odmítá chodit mezi lidi a sní o bývalém spolužákovi ze střední školy…

hrají
Amanda Wingfieldová Ivana Plíhalová / Laura Wingfieldová Kateřina Dostalová nebo Veronika Senciová / Tom Wingfield Michal Isteník / Jim O'Connor Jaroslav Matějka

režie Adam Doležal / dramaturgie Jan Šotkovský / překlad Gabriela Sochnová / scéna a kostýmy Kateřina Baranowska

Hvězdou večera je Ivana Plíhalová v roli matky, zkamenělé v iluzorním světě svého údajně skvělého jižanského mládí; nulová sebereflexe, citové vyděračství a neschopnost chovat se adekvátně době i situaci je nejen směšná a nevýslovně trapná, ale především beznadějně neprůstřelná. Což Plíhalová rozehrává s intenzitou, díky níž si nejste jisti, zda se máte smát nebo klopit oči studem. Sympaticky samozřejmé herectví však předvádějí všichni čtyři zúčastnění.(…) Závěrem snad ještě jedno konstatování, tentokrát už opravdu hodnotící: BURANTEATR si na starém dobrém činoherním poli počíná nejen cílevědomě, ale vzdor formální neokázalosti také velmi přesvědčivě.
Vladimír Mikulka, Divadelní noviny

BURANTEATR

je nezávislým profesionálním divadelním souborem sídlícím v Brně s již poměrně širokým okruhem stálých spolupracovníků především z řad nedávných absolventů a studentů Divadelní fakulty JAMU. Téměř výhradně vychází z moderní dramatiky posledního půlstoletí, a to jak světové (Willliams, Reza, Mamet, McDonagh, Higsmithová, Walker), tak české (Smoček, Uhde i generační souputníci Sůva a Vaculová). Neopominutelná je též vlastní autorská tvorba. BURANTEATR se definuje jako soubor takřka konzervativní, vyznávající dva opěrné body divadelní práce – text a herce.

Více na www.buran.cx